"Víte, ono je jedno, jestli je člověk nemocný nebo
nemůže chodit. Zdraví je důležité, to je samozřejmé. Ale hlavní je, zda je
člověk šťastný. Musíme přijmout to, co je. A sami se pak můžeme rozhodnout,
jestli se budeme usmívat tak jako se usmíváte vy a nebo budeme naštvaní a
protivní na všechny kolem."
Toto mi dnes sdělila starší dáma, kterou jsem potkala, když
jsem šla nakoupit. Měla modře modré oči a kolem nich vrásky moudrosti.
"Víte, lidé by k sobě měli být pozorní a laskaví a
zajímat se jeden o druhého. Líbilo se mi, že jste mě pozdravila a věnovala mi
úsměv, i když jsme se zde ještě nepotkaly. Mladí lidé dnes bývají neuctiví k
starším lidem a je vždy hezké vidět, že to tak není vždy. Lidé si tak málo
všímají jeden druhého, i pozdrav je pro ně něco obtížněho."
Mluvila svůj monolog asi hodinu a já viděla, jak moc si
potřebuje popovídat a tak jsem se jí dívala do očí a poslouchala vše, co
potřebovala říct - třeba o tom, jak se dokáže dívat na televizi celý den a
někdy až do rána, protože tam pořád něco dávají a že ji musí dát pryč, protože
je to zabiják. "No jo, ale co bych dělala bez televize, když si s manželem
už nepovídáme?". A mluvila o Itálii, kde byla před 20 lety a o řidiči
autobusu, který ji nezastavil, když kdysi za mlada na něj běžela i s kočárkem
a o tom, jak jsou někteří lidé lstiví a chamtiví a vypadala jako by ze sebe
potřebovala dostat tu starou bolest, která se usídlila v jejím srdci....a pak
se zadívala na nebe a stromy a její obličej se zase proměnil a zářila klidem a
štěstím a říkala, jak je ta příroda krásná a dokonalá a že je tu na světě moc
hezky. A mě vítr foukal ve vlasech, slunce hřálo mou pokožku a jen jsem cítila,
že jsem udělala dobře, že jsem ji pozdravila a věnovala ji čas a pozornost.
Protože, i když jsem občas nestíhala její myšlenkové pochody a občas jsem se v
jejím vyprávění úplně ztratila, tak mi předala mnoho zkušeností, které v životě
nasbírala a ona pak odcházela s úsměvem na rtech a oběma nám bylo hezky.
Stáří je moudrost! A jeden pozdrav nebo úsměv může změnit
den a my tím můžeme udělat radost druhému. Tak je to jednoduché!
Žádné komentáře:
Okomentovat